Recenze

 

Verdi – La traviata

Kouzelně zní její callasovsky měnivý timbre, její prvotřídní koloratury, průrazné
akcenty a vůbec celkové vokální zvládnutí této vysoce náročné partie s jejími
maximálními nároky, které se u ní v protikladu k Anně Netrebko v Salzburku
vyvíjí: ve výšce je sice užší, ale nikdy slabá nebo nevýrazná. Její deklamace je
úchvatná a rozkošná a dopisová scéna je zdařilá. Když se při Addio dell passato
plní někdejší nevěstinec diváky vybavenými operními kukátky, zamrazí člověka
u srdce… Pro tuto Violettu bude plakat ještě mnoho lidí na celém světě.
(Wofgang Hoops, Kultura-Extra, 22. 10. 2007)

Mozart – Cosi fan tutte

Hvězdou premiéry byly Marie Fajtová (Fiordiligi) se zářivými koloraturami,
z nichž zaznívala tak trochu dětská vzpurnost i bolest.
(Lenka Šaldová, Divadelní noviny 4, 2006)

Marie Fajtová roli Fiordiligi dala mladistvý půvab a přirozeně komediální projev,
zejména však jiskřivý a bezpečně vedený soprán.
(Josef Herman, Hudební rozhledy 3, 2006)

Donizetti – Don Pasquale

Její nosný barevný soprán s brilantní koloraturou a suverénními výškami nenechal
nikoho na pochybách, že se jedná o vskutku mimořádný pěvecký talent.
Vedle kvalitního zpěvu zazářila také herecky. Její Norina byla milující, dle potřeby
prostoduchá a hlavně temperamentní.
(Lilka Ročáková – Rybářová, Hudební rozhledy 8, 2005)

Také Marie Fajtová, která je očividně schopna strhujícího dramatického projevu,
odvedla roli Noriny na vysoké herecké a pěvecké úrovni. Její soprán i ve výškách
a koloraturách působí odlehčeně.
(Jaroslav Fiala, Plzeňský deník 6. 5. 2005)

Smetana – Hubička

Stejně jako v Litomyšli, upozornila na sebe ovšem nadstandardně jako děvečka
Barče hlasově i pohybově velmi dobře disponovaná mladá sopranistka Marie
Fajtová.
(Petr Veber, Harmonie 10, 2007)

Pergolesi – La serva padrona

Marie Fajtová zvládla svou roli s naprostou bravurou. Serpina a podobné komické
role služebných bývají označovány za méně náročné, ovšem slečna Fajtová
jasně demonstrovala, jak taková Serpina může vypadat, pakliže se dostane
do rukou interpreta technicky na vysoké úrovni a se stylovým cítěním zároveň.
(Marc Niubo, Harmonie 9, 2006)

Titulní postavu služky Serpiny zpívala lehce a krásně Marie Fajtová.
(Radmila Hrdinová, Právo 17. 8. 2006)

 

 

Marie Fajtová – Pensive Songs

6.3.2011 | Autor: Luboš Stehlík


(Klement Slavický: Ej, srdénko moje. Richard Strauss: Die Nacht op. 10 č. 3, Heimkehr op. 15 č. 5, Allerseelen op. 10 č. 8, Morgen op. 27 č. 4, Befreit op. 39 č. 4, Zueignung op. 10 č. 1. Antonín Dvořák: V národním tónu op. 73, B 146. Bohuslav Martinů: Nové slovenské písně H 126)

Marie Fajtová – soprán, Robert Pechanec – klavír. Text: A, Č. Nahráno: 7/2009, kostel sv. Vavřince, Praha. Vydáno: 2009. TT: 51:51. DDD. 1 CD Arco Diva UP 0124-2 131. 

Marie Fajtová patří mezi nepříliš početnou skupinu mladých českých pěvkyň, které mají šanci na mezinárodní kariéru. Je tu ovšem ono obligátní ale… Bude muset na sobě ještě hodně tvrdě pracovat, naučit se odmítat hlasově nevhodné nabídky, mít štěstí obecně a konkrétně na skvělé dirigenty a solidní, vlivnou zahraniční agenturu. Její debut je hodný pozornosti. Bude pro ni dobrou propagací, vydavatel ovšem nemůže čekat nějaký mimořádný úspěch, neboť momentálně nepatří písňové recitály mezi marketingové štiky. (I firma Deutsche Grammophon, která má podstatně jiné možnosti nežli Arco Diva, nezakrývá problémy s prodejem písňových recitálů s Magdalenou Koženou; výjimkou jsou pouze desky Anny Netrebko.) Deska má sice určitou volnou, zadumaně toužebnou výrazovou spojnici, nicméně čtyři bloky jsou dostatečně kontrastní. Marie Fajtová představuje svoje možnosti na velmi dobré pěvecké úrovni.

 


Napsat komentář